Pruská vojska rozdělená do čtyř armád, z nichž tři operovaly roku 1866 na českém území, zahrnovala různé složky. Jedním z úhlů pohledu, který je třeba objasnit, je, že pruští vojáci se dělili na
příslušníky zeměbrany (šlo o neprofesionální vojáky, kteří prošli zkráceným výcvikem),
řadové (profesionální vojáky) a
gardové (elitní složky profesionální armády).
Základními složkami pak byly
pěchota (infanterie) - dělila se na
fyzilíry (původně pěchota s ručnicemi),
granátníky (původně pěchota s granáty) a
mušketýry (původně pěchota s mušketami).
Je třeba dodat, že roku 1866 šlo při označení vojáků spíše o tradici.
Součástí pěchoty byli také myslivci.
jízda (kavalerie) - dělila se na těžkou jízdu (kyrysníky - pruští kyrysníci byly stále ještě vybaveni kyrysem, totiž plechovým plátem na hrudi a zádech a hulány vybavené kopím)
a lehkou jízdu (husary vybavené krátkou puškou a dragouny vybavené šavlí)
dělostřelectvo (artilerie)
pionýři (zajišťovali přechod přes řeky pomocí provizorních mostů a pontonů)
a trén (zajišťoval zásobování, jeho součástí byly u Prusů ovšem i polní lazarety).