AAA

Přepadení Holštýnska a Saska

Když Prusové vpadli 7. června 1866 do Holštýnska, zjistili, že rakouská armáda již toto území vyklidila a stáhla se do Čech. Je třeba říci, že to bylo velmi rozumné rozhodnutí, neboť pozice a početní stav Rakušanů dával nulovou naději na úspěch. 12. června přerušily Prusko a Rakousko diplomatické styky, několik dní nato se pak zastavilo veškeré spojení mezi oběma zeměmi (poštovní, telegrafní i železniční).

Prusové poté přepadli Sasko, které bylo v tomto konfliktu rakouským spojencem. Saská armáda čítající 32 000 vojáků se rozhodla nebojovat předem prohranou bitvu a vedená korunním princem Albertem ustoupila na území Čech, kde byla připravena bojovat na straně Rakouska.

Itálie a Prusko vyhlašují válku Rakousku

Rakousko válku předvídalo a bylo nuceno se na ni připravit.

Prvním krokem bylo vyklizení Holštýnska, kde Rakousko nemělo reálnou šanci při přímém střetu uspět. Bylo rozumné stáhnout vojáky zpět na vlastní území a vypořádat se s tím, že se bude bojovat na dvou frontách.

Byly vytvořeny dvě armády. Proti Prusku se měla postavit Severní armáda čítající 240 000 mužů pod velením Ludwiga von Benedeka. Bylo rozhodnuto, že se shromáždí v olomoucké pevnosti, k čemuž došlo asi v polovině června 1866. Je zajímavou otázkou, proč se vojsko neshromáždilo u velmi dobře zajištěných pevností v Josefově a Hradci Králové. Olomoucká pevnost tehdy vyžadovala, aby bylo provizorně postaveno 8 chybějících objektů! Zmíněné rozhodnutí bývá vysvětleno tím, že Ludwig von  Benedek očekával útok Prusů směřující nejkratší cestou směrem na Vídeň, tedy přes rakouské Slezsko a Moravu.

Proti Itálii stála Jižní armáda pod velením arcivévody Albrechta.

Italové  předali své poselství o vypovězení války Rakousku u města Mantovy arcivévodovi Albrechtovi 20. června.
Prusové  předali poselství o vypovězení války různým rakouským pohraničním hlídkám na prusko-rakouských hranicích 21. června.