AAA

Pozice Rakouska před válkou

Rakousko bylo před touto válkou nejvýznamnější mocností střední Evropy a tradičním vůdcem států s německým etnikem.

Historicky byly země, kde se hovořilo německy, sjednoceny do volného konfederativního útvaru jménem Svatá říše římská (později se používal název Svatá říše římská národa německého - i když tento útvar zahrnoval i území osídlená jinými národy, jako např. Čechy či Italy, a některá německy hovořící území stála mimo tuto říši). Od 15. století bylo zvykem volit jako představitele říše panovníky z dynastie Habsburků, reprezentujících Rakousko.

Po jejím vynuceném zániku za napoleonských válek byl vytvořen 8. června 1815 na vídeňském kongresu Německý spolek, který měl tuto říši nahradit. I v Německém spolku se stalo samozřejmostí, že rakouský panovník  je zároveň hlavním reprezentantem aliance.

Rakouským  panovníkem  byl v době Prusko-rakouské války císař František Josef I. (18. srpna 1830 – 21. listopadu 1916).